Prosinec 2009

jeden milion malých snů.. první láska

21. prosince 2009 v 19:59 | zelená |  výseky života

"A myslíš že nás teda nikdo nenačapá?""Kdo jako?""Třeba Terezka..""Ty se za mě před Terinou stydíš?""Né, ale řekla by to úče""Já se úč nebojim, nás vochránim""To sem si oddechla.."

Seděly jsme ve školce, ve vláčku...V modrym vagónku..Uplně vzadu pod rozkvetlou břízou..Na kvetoucí břízu mám alergii, ale kvůli němu sem tam seděla bříza nebříza...On..On o kterym se mi zdává..On s kym si věčně hraju..On má tak krásný hnědý vlásky a hnědý oči..Roztomilý malý zoubky a zelený tríčo s miky mauzem který mu tak strašně sluší.. Rozhlížela jsem se kolem, jestli nás nikdo nevidí a srdce mi splašeně bylo, protože sem na tohle místo, za roh školky, jsme mohly jenom s dovolením..A on se na mě usmíval, sedl si blíž ke mě a dal mi pusu.. Myslim že sem se začervenala a usmála, pak jsem mu jí rychle oplatila.. "Až budu velkej..jako táta, tak si tě vezmu za ženu..""A já budu mít obrovský bílý šaty s vlečkou a závojem a kyticí..""A budeme mít dvě děti..Kluky jo?""Né holčičky!""Tak kluka a holku""Tak jo"

A je to 12 let co jsme spolu nepromluvily..Ale tak krásně se nám snilo..