Červen 2012

100% čistá vorvaňovina je zlo.

9. června 2012 v 22:10 | zelená |  cetka..
ty
zrůdy všude kolem.
smějou se mi za zády,
smějou se mi.
do očí!

nejhorší je jízda autobusem.
plnej autobus kyklopů?
jedno velký voko uprostřed čela,
dívaj se na mě tim vokem (petrem vokem nebo petrem muky mukem?)
a mrkaj.
mhouřej ho
s pohrdavym výrazem.

připadám si strašně daleko.
strašně jinde.
strašně pryč?
ve strašně jiný galaxii...

a další páry očí.
v noci.
sledujou mě
koutkem oka.
šuměj a
svištěj a
šeptaj a
mizej za rohem paneláku.

s nasazenou kapucí...

jedu a
stojim a
opírám se o dveře metra.
jenže nejsem to já
a dveře
a metro
a lidi.
je to jádveřemetrolidiprahazeměslunečnísoustavagalaxievesmírnýnekonečno.
všechno jeden vlnící se celek.
vidim ty atomy a
ty částice.
ty částice?
jak spolu vedou mezidruhový boje,
války
a orgie
beta částice kouřej alfa částicím.

slimáci co tak sprintujou,
"slečno vy mi tak připomínáte mojí dceru...
jaký kraťasy byste si vybrala,
kdybyste ležela v nemocnici po amputaci nohy?"
ty zelený, pani. ty zelený.
ty krátký.
uváděla bych pak všechny do rozpaků
mym nahym odkrytym pahejlem
a strašně bych si to užívala.
ne,
tohle už sem jí neřekla.

blíží se podzim a vánoce a konec světa.
víš,
podzim vždycky všechno změní.
otočí a promíchá.
alespoň u mě.

podzimní vzduch,
paprsky co nehřejou,
barvy.
a já sem nedočkavá
na to, co příde letos.

jen doufám, že to nepodělám
a nepřijdu o mýho hvězdně hodnýho Blonďatýho
(páč von je ten pravej.
princ s tmavě modrym fordem,
co má zadní sedačky v takovym stavu,
že by je asi měl dát co nejdřív vyčistit
(dřív, než to vzbudí podezření))

to by mě totiž DOCELA nasralo.