Srpen 2012

MYSTICký

18. srpna 2012 v 19:27 | zelená |  něco o ♂
nezáleží na tom
jak je to dlouho
proč to přestalo bejt
a co se mezitim stalo

stejně to je pořád on
stejně se pořád
čas od času
zasekávám
na jeho fotkách
z článků a reportů
fascinuje mě
to jak de vejš a vejš
to jak si plní sen

jako jeden z mála

chtěla bych s nim
ještě jednou
mluvit a
říct mu
jak moc mu to přeju
a
že sem měla pravdu
ohledně všech těch věcí
co sem mu věštila
- tenkrát
pamatuje?
a co se vážně dějou
- teď
a
že se vždycky usmívám
když v těch reportech čtu
o něm a
a
zeptat se
co to tenkrát
kurva mělo bejt

proč sme oba tomu druhýmu
s takovou chutí
rejpali kudlou
pod lopatkou
a dohnali to až k tomu
že se z prahy odstěhoval
prej kvůli mě

jenže v ten moment
když ho
po letech
na závodech
na tribuně
pár řad pod sebou zahlídnu

nepoleje mě horko
a po zádech žádnej mráz
čekám ten příval emocí
čekám až
se nebudu moct hnout
čekám na
tu chuť udělat cokoliv
ale já
nic necejtim
nemám chuť
přeskočit ty řady k němu nebo
utýct nebo
zamávat nebo
ho ignorovat
necejtim nic
nevim

otočí se a
nadechne a
neví jestli něco říct a
neví jak se tvářit

jenom tam sedíme
a díváme se na sebe
obličej bez výrazu
a z toho dlouhýho pohledu do očí se mi oči začínaj lesknout

takže jen sedíme
spojený očima
a příde mi že to trvá hodiny
ale pak slyšim jak mi v ruce usne foťák
co se vypne po 30 vteřinách klidu
takže to trvalo sotva půl minuty

myslim že taky necejtí
žádnou potřebu něco udělat
tak obličej schovám za foťák
protože taky nevim
jak se tvářit
a fotim jeho zátylek
když se otočí zpátky

a až v tu chvíli to chápu
to něco zmizelo
zmizela i ta fáze nenávisti
zbyl akorát klid
a pýcha
že sem s někym takovym měla možnost trávit dny
a noci
a že aspoň jeden z nás utekl do Anglie
bejt lepší.