Červenec 2015

léto.

9. července 2015 v 20:55 | zelená |  dospělá i ve státech
oblíká se a já na něj zase čekám u dveří. chladim si spálený ramena a záda o studený dřevo dveří. jak to tyvole dělá, že mu tak dlouho trvá se vykýblovat ven?
"nevypadám v tom triku jak kokot?"
úsměv.
"co? ne, víš co? nevodpovídej." svlíká ho a bere jiný.
"lepší?"
úsměv.
"sem hroznej, viď."
úsměv. "sou horší."
zmizí do ložnice. "třeba tvůj mladej?"
neúsměv. "třeba můj mladej."
přibližuje se ve třetim triku s tim svym pohledem, voní čokoládovym axe, rukou ve vlasech mi zaklání hlavu, líbá modřinu po kousnutí na krku a tiskne mi klíče do dlaně: "tak dem, ty moje spálenko. zamkneš?"
oficiálně nejsem tvoje. (možná jen v těch chvílích, kdy mi vypínáš mozek a já nejsem schopná dát dohromady ani jak se jmenuju.)

moje hokejová guilty pleasure.
baví mě jen když je zadanej.
baví mě jen když sem zadaná.

baví mě bejt nepoučitelná.